
Neplánované těhotenství
Pozitivní výsledek těhotenského testu je pro některé lidi vzrušující zpráva … ale když je rodičovství to poslední, na co člověk myslí, může být velmi těžké se s tímto výsledkem vyrovnat; jeho důsledky tak či onak změní život.
Pokračovat v těhotenství, nebo se rozhodnout pro jeho ukončení, je osobní volba - a my žádnou z možností neprosazujeme ani nedoporučujeme. Nakonec jde o to rozhodnout se informovaně a doufáme, že tento článek poskytne dobrý základ pro zvážení těchto možností.
Co je neplánované těhotenství?
K otěhotnění může dojít, když muž ejakuluje ženě do vagíny nebo když se preejakulát či sperma dostane do vagíny nebo do její blízkosti, a proto přerušovaná soulož není spolehlivá metoda. I když je pravděpodobnost početí v různých fázích cyklu větší nebo menší - může k němu dojít kdykoli, dokonce i během menstruace! Při procesu zvaném oplodnění splyne mužská spermie s ženským vajíčkem a začne se vyvíjet těhotenství.
O nechtěném nebo neplánovaném těhotenství lze mluvit tehdy, když pár počne náhodně, bez úmyslu mít spolu dítě. Nečekaně otěhotnět může kterákoli žena v plodném věku, a to i tehdy, když ona a její sexuální protějšek používají metody a/nebo pomůcky, které tomu mají zabránit.
Rozšíření
Celosvětově se odhaduje, že každý rok dojde k přibližně 121 milionům nechtěných těhotenství a zhruba šest z deseti z nich skončí umělým potratem.
Národní centrum pro zdravotní statistiku (NCHS) vydalo v roce 2002 publikaci s názvem National Survey of Family Growth. V populaci domácností ve Spojených státech platí, že téměř polovina všech těhotenství (45 % v roce 2011) byla nechtěná, zhruba 2,8 milionu ročně; z nich zhruba čtyři z deseti skončila potratem.
Co přispívá k tak vysokým číslům?
Úvodník publikovaný v roce 2008 v časopise Contraception uvedl tyto faktory: selhání nebo nesprávné používání antikoncepční metody či pomůcky; nedostatečný přístup k vhodným formám antikoncepce; nedostatečná sexuální výchova; obecné nepohodlí společnosti s tématy týkajícími se sexuality; chudoba; "špatná komunikace mezi sexuálními protějšky"; nerealistické předpoklady o riziku otěhotnění; rostoucí přijímání (širokou veřejností) toho, že dítě mají nesezdaní rodiče; přesexualizovaná kultura, která sexualitu nedokáže zobrazovat zodpovědně; a služby poskytující antikoncepci, které se svou klientelou nedokážou dostatečně mluvit o sexu, antikoncepci a těhotenství.
Koho se to týká nejvíc?
Ve Spojených státech připadá velká část neplánovaných těhotenství na dospívající. Podle lékařského časopisu Contraception "Jedna ze tří dívek otěhotní alespoň jednou před dvacátými narozeninami."
Problém se nejvíce soustřeďuje mezi svobodnými mladými lidmi; je to proto, že: se s tématy sexuálního zdraví a výchovou k plánovanému rodičovství setkávají jen málo, nejsnáze podléhají mýtům a dezinformacím a mají nejméně zkušeností (ve srovnání s těmi, kdo jsou sexuálně aktivní déle) se zodpovědným sexem a správným používáním antikoncepce.
Jaké faktory hrají roli při jeho zvládání?
To, jak se člověk vyrovná s nechtěným početím, ovlivňuje mnoho věcí. Zásadní je v tu chvíli, jaký přístup má pár k věcným informacím - a také jaké rady dostane od zdravotnického personálu, rodiny a blízkých.
To, co člověk cítí ohledně porodu dítěte oproti rozhodnutí pro ukončení těhotenství, mohou ovlivnit morální, etické a náboženské zásady. Socioekonomické faktory jsou zásadní; při rozhodování bude hrát roli finanční stabilita obou rodičů a také to, jak by dítě mohlo ovlivnit budoucí vzdělání nebo zaměstnání. Někdo také zvažuje, jak nové miminko naruší pohodu dětí, které už v rodině jsou, a jak ovlivní vztah mezi matkou a otcem.
Pár nemusí chtít vychovávat dítě v prostředí, ve kterém žije, jiné páry zase chtějí dítě ušetřit možných tělesných vad způsobených užíváním drog nebo alkoholu před těhotenstvím (nebo dokonce během něj). A pro některé prostě rodičovství ještě nepřichází v úvahu: mají pocit, že na to mají příliš nízký věk, chybí jim připravenost nebo jim v tom brání řada dalších důvodů.
Selhání antikoncepce
Guttmacherův institut uvádí, že prakticky sto procent severoamerických žen ve věku od patnácti do čtyřiceti čtyř let, které mají za sebou pohlavní styk, použilo alespoň jednu antikoncepční metodu. Navíc zhruba šedesát procent z nich nějakou stále používá.
U žen v reprodukčním věku jsou nejběžnějšími metodami antikoncepce ty, které jsou snadno vratné, v čele s antikoncepční pilulkou, nitroděložním tělískem (IUD) a mužským kondomem. Rozhodujícími faktory při volbě antikoncepce jsou věk, socioekonomické faktory a to, zda už byly vdané nebo už mají děti.
I při dokonalém používání mají antikoncepční metody stále určitou šanci selhat; některé formy mají mnohem vyšší riziko neplánovaného těhotenství, například přerušovaná soulož nebo kalendářní metoda. Pokud jde o pomůcky nebo léky, nejvyšší míru neplánovaných těhotenství mají obecně antikoncepční houbička, spermicidy, mužské kondomy a cervikální pesary - a to při přísném i průměrném dodržování doporučeného způsobu použití. Antikoncepční pilulka naproti tomu selže při dokonalém užívání u méně než 1 ze 100 žen ročně a při běžném užívání asi u 7 ze 100, když se pilulky zapomenou nebo vezmou pozdě.
Měj na paměti, že existují chirurgické metody, které jsou téměř - ale ne úplně - spolehlivým způsobem, jak zabránit početí; jde o podvázání vejcovodů a vazektomii.
Jedinou stoprocentně spolehlivou metodou, jak zabránit nechtěnému těhotenství, je abstinence. To ale neznamená, že si pár nemůže užívat jiné formy příjemné stimulace. Je jich mnoho: masturbace, smyslná masáž, sexuální masáž (např. honění nebo prstění vagíny) nebo používání erotických hraček.
Orální sex je další skvělý způsob, jak potěšit svůj protějšek bez rizika otěhotnění, má ale jiné důsledky, které je třeba zvážit, především pohlavně přenosné nemoci. Mezi nejběžnější STD/STI, které se mohou přenášet při cunnilingu a/nebo felaci, patří virus herpes simplex, lidský papilomavirus (HPV), kapavka, chlamydie a syfilis.
Co dělat s neplánovaným těhotenstvím
Pilulka po je pro ženu okamžitou obranou proti otěhotnění. Měla by se užít co nejdříve po sexu, ideálně do sedmdesáti dvou hodin (některé typy účinkují až pět dní), protože působí hlavně tak, že oddálí ovulaci. Považuje se za nouzovou formu antikoncepce a není určená k pravidelnému užívání; v mnoha zemích, včetně USA, se prodává v lékárnách bez receptu. Měj na paměti, že může mít i bolestivé vedlejší účinky.
Jakmile dojde k početí, má žena několik možností, jak se svým těhotenstvím naložit. Každá z nich s sebou nese vlastní rizika i krátkodobé a dlouhodobé důsledky. Jednou cestou je donosit plod a dítě si nechat, nebo ho dát k adopci. Další možností je úmyslné odstranění plodu nebo embrya z dělohy, kterému se říká potrat. V USA takto končí zhruba čtyři z deseti nechtěných těhotenství, nejčastěji pomocí léků nebo chirurgického zákroku. Podle "The Gynecological Sourcebook" (2003) podstoupilo zhruba čtyřicet tři procent žen do čtyřiceti pěti let alespoň jeden umělý potrat. (Přestože nejde o skutečnou 'možnost', existují i přirozené příčiny nebo komplikace v těhotenství, které mohou způsobit spontánní abort, známý jako samovolný potrat. K tomu může dojít v raných fázích těhotenství, obvykle během prvních tří měsíců po oplodnění.)
Další informace a místní zdroje o tom, jak neplánovanému těhotenství předejít nebo jak ho zvládnout, najdeš u svého lékaře, v místní poradně pro plánované rodičovství nebo na internetu.
Na závěr
Kdo se rozhodne být sexuálně aktivní, musí si uvědomit, že riziko otěhotnění existuje, i když používá antikoncepci. Pokud člověk nechce mít dítě, je o to důležitější dodržovat opatření, která riziko snižují. Zjisti, jak fungují šance na otěhotnění, praktikuj bezpečný sex (nebo abstinenci) a zvaž kombinaci dvou antikoncepčních metod, například pilulky a kondomu.
